Vítejte u nás. Děkujeme za návštěvu neoficiálních stránek pošumavské vesnice Otín.
........................
Otínský zámek ukrytý v parku, výhled na jih
Otínský zámek ukrytý v parku, výhled na jih
Otín, jihozápadní výhled, v pozadí Klatovy na úpatí Šumavy
Otín, jihozápadní výhled, v pozadí Klatovy na úpatí Šumavy
...........................
kalendář jmen
Mechura.jpg
Leopold Eugen Měchura (L. Karel E. Miechura), 2. února 1804, Praha - 11. února 1870, Otín

Český hudební skladatel, syn pražského advokáta Jana Měchury, švagr historika Františka Palackého, pán otínského zámku a velkostatku.
Nejstarší z dětí významného pražského advokáta Jana Měchury, jehož právnická praxe zajistila rodině existenční jistotu a umožnila koupi rozsáhlých statků na Klatovsku. O matku (Marie Lankisch von Hörnitz, 1782 - 1813) Leopold přišel, když mu bylo 9 let, měl ještě tři mladší sourozence - Karla (1813 - 1864), Terezii (1807 - 1860, provdanou Palackou) a Antonii (1809 - 1836, provd. Heyrovskou). Z otcova druhého manželství uzavřeného roku 1817 s Aloisií Hlouškovou pocházela nevlastní sestra Marie (provdána von Saamen a von Strandl).

Byl vychováván v přísně katolickém prostředí, v rodině v jejímž čele panoval poněkud svéhlavý a konzervativní otec. Vyrůstal v dvojjazyčném prostředí, ale téměř všichni příslušníci široké rodiny velkostatkáře Jana Měchury (1774-1852), se ve svém ústním i písemném projevu vyjadřovali pouze německy. Oddanost rakouskému státu nebyla v rozporu s jejich českým zemským uvědoměním. Jejich jazykově německé vzdělání a kultura byly doplněny v rodinných salónech při rozhovorech s příslušníky šlechty také snahou o francouzskou konverzaci. Čeština, které v podstatě všichni rozuměli, zůstávala omezena na styk s domácím služebnictvem a s řemeslníky, kteří přicházeli do domu. Mladý Leopold se přátelil jak s německými (např. básníkem Karlem Egonem Ebertem, či skladatelem Johannem Friedrichem Kittlem), tak i českými literáty a hudebníky.

S hudbou se Měchura důvěrně seznámil již za dětství ve své rodině, která pořádala v rodinném salónu na panství v Otíně časté hudební večery. Jeho značné hudební nadání se projevovalo už od mládí, hudební vzdělání získal i během studia na piaristickém gymnáziu v Praze na Novém Městě, gymnaziální studia pak dokončil v klatovském gymnáziu – nedaleko otínského sídla jeho otce. Po absolutoriu pokračoval opět v Praze na Karlově univerzitě. Studoval práva a filozofii, hudbu pak u Friedricha Dionysa Webera (Bedřich Diviš Weber, 9.10.1766 – 25.12.1842, skladatel, muzikolog, první ředitel pražské konzervatoře) a Václava Jana Tomáška (17.4.1774 – 3.4.1850). Po dokončení právnického studia se vrátil na zámek v Otíně, který jeho otec koupil již v r. 1809. V letech 1828-40 žil v Otíně, pomáhal otci spravovat rodinné panství, vykonával právnickou praxi při městském magistrátu v Klatovech a po složení apelátorských zkoušek nastoupil do funkce justiciára na panstvích votínském, plánickém a zelenohorském, patřících jeho otci. Mohlo pak také dojít 28. září 1828 k sňatku s chudobnou dcerou setníka, Klárou Häcknerovou, uzavřenému v patronátním kostele votínského panství v Předslavi.

V letech 1840–52 žil se svojí rodinou (syn Viktor Jan Leopold; dcera Leopoldina Marie Antonie, provd. Hallerová) v Klatovech. I když hlavním důvodem změny místa pobytu byla nutnost zajistit oběma dětem slušné vzdělání, znamenal klatovský pobyt pro Měchuru značné hudební impulsy. Město Klatovy oproti venkovskému prostředí Votína a Předslavi, kde se Měchura dosud převážně hudebně angažoval, mu poskytovalo o poznání více možností. Významně se podílel na hudebním životě, rychle se stal středem hudebního dění ve městě a spolupodílel se na většině kulturních akcí, které se tu pořádaly. Působil zde jako varhaník, hráč na harmonium a lesní roh, aranžér i dirigent při koncertech a divadelních představeních. Vrchol hudebního dění Klatov tvořily tehdy Měchurovy tzv. velké koncerty, konané minimálně dvakrát do roka, na nichž spoluúčinkovali hudebníci ze širokého okolí. Měchura také zajišťoval hudební doprovod představení v městském divadle - otevřeno v roce 1842 za jeho účasti. Vedle těchto veřejných produkcí se zámecký pán účastnil také četných soukromých hudebních večerů, tzv. večerní hudební zábavy, pořádané děkanem Jelínkem v sále farní budovy nebo soukromém bytě Dr. Jana Nauše. Některá představení se odehrávala i v klatovských hostincích U zlaté koule na náměstí (čp. 65/I.) nebo U bílé růže (čp. 64/I). Měchura produkce sám řídil, popřípadě hrával party chybějících žesťových nebo dřevěných nástrojů. Nejvýznamnějšími Měchurovými spolupracovníky se stali např. vedoucí kapely klatovského pluku kavalerie Filip Schindloecker, chrámový varhaník a učitel zpěvu na gymnáziu Josef Procházka, chrámový houslista Jan Klička, kapelník vojenské hudby František Klíma, kapelník husarské hudby Josef Kamenec, chrámový tenorista Josef Eil, gymnaziální učitel zpěvu Filip Kreuss, sopranistka Julie Firbassová nebo klatovský děkan František Jelínek. Navázal kontakty i s mladou nastupující generací klatovských hudebníků (kapelník Josef Klíma a varhaník Mansvet Klička - od roku 1860 ředitel kůru děkanského kostela), využíval městského ochotnického divadla (od roku 1842 v budově bývalého jezuitského semináře) a jeho asi dvacetičlenného orchestru. Čilý kulturní ruch trval ve městě do roku 1848 ("Jaro národů"), poté z politických důvodů ustal.
V roce 1849 se Měchura stal assesorem, získal vyšší úřednickou funkci.


Po smrti otce v r. 1852 Leopold Měchura opět přesídlil trvale do Otína a převzal správu panství. V letech 1850–55 se skladatelsky dokonce zcela odmlčel a rozvoj českého kulturního a společenského života v Klatovech, dosud orientovaného spíše německy, sledoval většinou zpovzdálí svého sídla; věnoval se pak převážně kompozici duchovní hudby. S rozvíjejícím se českým živlem v Klatovech se votínský statkář dostává do vnitřního rozpolcení. Zatímco hudební a kulturní trendy ve městě se nesly ve znamení českosti, stejně jako směr většiny Měchurových přátel, orientace jeho rodiny zůstala jednoznačně německá. Rozvojem české kultury se nechal inspirovat, ale neopustil německé kulturní tradice a stejně tak ani rodinné německé tradice. Důkazem toho jsou volby do říšské rady v politicky vypjatém roce 1867, kdy Měchura volil ve prospěch německých velkostatkářů. Již zmíněná Měchurova volba překazila uskutečnění prvního veřejného provedení kantáty na český text spisovatele A. V. Šmilovského Pohřeb na Kaňku, které bylo naplánováno v sále radnice na 7. dubna 1867, neboť většina zpěváků hudebního spolku Šumavan se za těchto okolností odmítla plánované produkce zúčastnit.

Oproti čtyřicátým letům se město Klatovy nacházelo počátkem šesté dekády 19. století – vzestupu českého národního hnutí - ve značně odlišné situaci. Do roku 1849 byly Klatovy jako sídlo krajské správy a vojenské posádky městem převážně německým, i když v nich převažovalo obyvatelstvo etnicky české. Zánik Klatovského kraje a vznik okresu (1850) znamenal pro město vedle nepochybného poklesu jeho politického významu zároveň také zmenšení tlaku oficiálních míst na udržení německého prostředí v něm.
Od poloviny šedesátých let pod vlivem Františka Palackého a dalších českých přátel, především Jana Ludevíta Procházky a Aloise Vojtěcha Šmilovského (Alois Schmillauer) se stále více přikláněl na stranu českého obrozeneckého hnutí a skládal i na české texty, zejména sborové skladby pro místní pěvecký spolek Šumavan. Ke spříznění Měchury s klatovskou českou inteligencí částečně napomohl také v roce 1864 sňatek jeho syna Viktora s Františkou (- z manželství vzešly dvě děti: Eugenie nar. 1873 a Leopold), dcerou klatovského lékaře, purkmistra Jana Nauše, což přispělo k obnovení jeho kontaktů s děním v Klatovech.
Leopoldův syn Viktor Měchura si nevážil otcova umění ani bohatého a velice cenného archivu. Celý obsáhlý archiv i s originály všech skladeb svého otce prodal předslavskému židu Davidu Weisovi za velice směšnou cenu. Neměl pochopení ani pro správu svého velikého statku, takže musel statky prodat a sám žil velice skromně v Klatovech, kde zemřel 3. března 1886 a byl pochován do rodinné hrobky v Předslavi.


Hudební dílo Leopolda E. Měchury

Leopold Měchura skládal především instrumentální hudbu, písně a sbory, a to do roku 1865 jen na německé texty. Kromě nedokončené opery Hiorba (1831) napsal v době svého působení v Klatovech romantickou operu Štít (1844) na německé libreto, jež byla provedena pouze tamními ochotníky.

Svá vrcholná kantátová díla vytvořil Měchura až po sedmadvacetileté odmlce.

Teprve v roce 1865 začal zhudebňovat i české verše a byl to především úspěch jeho kantát První májová noc (1866), Pohřeb na Kaňku (1866) a Štědrý den (1867), který mu dodal odvahy pokusit se o operu. Do české kulturní oblasti přenesl Měchura formu kantáty velkých rozměrů, obvyklou v německém prostoru.

Marie Potocká  (op.107) je opera (zpěvohra) o třech dějstvích napsaná v roce 1869. Pro svou českou operu si Měchura zvolil libreto vydané roku 1865 spisovatelem a překladatelem Josefem Kolářem (1830-1910; Kolář byl od roku 1864 učitelem slovanských jazyků na pražské polytechnice a lektorem polštiny, ruštiny a srbochorvatštiny na Karlově univerzitě. V letech 1863-64 podnikl cestu Polskem a Ruskem, při níž mimo jiné navštívil Bachčisaraj. Po návratu pracoval na překladu Puškinovy poémy Bachčisarajská fontána a též Krymských znělek Adama Mickiewidze, překlad vydán 1868. Na základě obou děl pak sepsal operní libreto Marie Potocká).

Motivován obrovským úspěchem, pustil se Měchura v květnu 1868 do kompozice kantáty menších rozměrů Credo mrtvých, op. 102. Celou svoji tvorbu završil skladatel v roce 1870 kompozicí kantáty Rej mrtvých, op. 109 pro sóla, sbor a velký orchestr na text ze čtvrté části lyricko epické básně Alfréda Vítězslava Hálka, kterou však již nestihl dokončit.

Dne 15. ledna 1870 provedli klatovští ochotníci operu Marie Potocká v soukromém kruhu skladatele. To byla také jediná příležitost, kdy Měchura mohl svou operu slyšet; již 11. února zemřel. Poprvé byla provedena až posmrtně v pražském Prozatímním divadle v roce 1871.

 

Mimo jiné Měchura v Klatovech dirigoval Mozartovy opery Don Giovanni, Cosi fan tutte, Figarova svatba a Kouzelná flétna, Haydnova oratoria Sedm slov Kristových, Stvoření světa, Roční období, Beethovenovo oratorium Kristus na hoře Olivetské nebo Mendelssohnova Paula. 

 

Měchura je autorem 109 opusových skladeb a velké řady děl bez opusových čísel. Jeho op. 1 pochází z roku 1824. Psal skladby téměř všech hudebních druhů - od písní, přes dvojzpěvy a sbory až po velká díla jako jsou opery, od klavírních skladeb, přes skladby pro komorní obsazení až po opusy symfonické.

Složil 11 písňových sešitů (Liederheft) a dalších devět písňových cyklů a 15 samostatných písní, jeden dvojzpěv, na deset čtyřzpěvů a dvacet sborů. Text ke dvěma písním (Wenn dann der Abend wieder gekommen / A když zase přišel večer, op. 26 a Ein Blümlein blüht am Unfersrand / Na břehu kvete květina) si napsal sám Měchura. Písně jsou až na jediný cyklus (slova Františka Ladislava Čelakovského) a dvě samostatné písně komponované na německé texty. Čtyřzpěvy a sbory jsou již psané česky a německy přibližně ve stejném poměru. První Měchurova skladba na český text je sbor Večer v lese op. 92 z roku 1865 na slova Aloise Vojtěcha Šmilovského.

Vedle písní je stejně významná Měchurova tvorba chrámová. Napsal pět mší, dvě requiem a řadu offertorií a dalších skladeb. Kromě dvou církevních kantát napsal kantáty světské na české texty, které se řadí k Měchurovým nejvýznamnějším dílům (Štědrý den a První májová noc na slova Karla Jaromíra Erbena a Pohřeb na Kaňku na text A. V. Šmilovského) 

 

Na texty profesora klatovského gymnázia Aloise Vojtěcha Šmilovského (vlastním jménem Šmilauera) vzniklo ještě několik dalších Měchurových významných skladeb. Z orchestrálních děl složil šest symfonií, dvě orchestrální ouvertury a velkou řadu tanců. 

 

Přehled

Opery

  • Hiorba op. 21 (text Jan Rittersberk, 1831, nedokončena)
  • Der Schild (Štít) op. 50 (libreto Karl Egon Ebert, 1844)
  • Marie Potocká op. 107 (libreto Josef Kolář, 1869)

 

Melodram

  • Pěvcova kletba (text Ludwig Uhland)

 

Kantáty

  • Pohřeb na Kaňku (text V. A. Šmilovský, 1866)
  • Štědrý den (Karel Jaromír Erben, 1867)
  • Májová noc (Karel Jaromír Erben, 1867)
  • Credo mrtvých op. 102 (1868)
  • Rej mrtvých op. 109 (Vítězslav Hálek, 1870, nedokončeno)

 

Orchestrální skladby

  • Ouvertura op. 15 (1829)
  • Capriccio Les mouches op. 91 (1865)
  • Šest symfonií:

               c-moll op. 37 (1834)

               e-moll op. 38 (1834)

               g-moll op. 76 (1859)

               F-dur

               D-dur

               c-moll (před 1865)

  • Variace pro harfu a orchestr (1827)
  • Variace pro violoncello, housle, klavír a orchestr (1833)
  • Variace pro křídlovka|křídlovku a orchestr (1834)
  • Předehra a tři entreakty k živým obrazům pro truchlohru Karla Egona Eberta: Das Gelübde
  • Dvě orchestrální ouvertury
  • Řada tanců


Komorní skladby

  • 15 smyčcových kvartetů (vznikaly mezi 1826-29);
  • 4 kvarteta pro lesní rohy
  • 4 smyčcová kvinteta
  • Klavírní septet (1830)
  • Lovecké kusy pro lesní roh

 

Klavírní skladby

  • Trios chansons sans paroles op. 58
  • Trois impromptu op. 105

 

Písně

  • 11 písňových sešitů (Liederheft)
  • 9 písňových cyklů
  • 15 samostatných písní
  • dvojzpěv
  • 10 čtyřzpěvů

Písně jsou vesměs komponovány na texty německých básníků (Gustav Theodor Drobisch, Heinrich Heine, Eduard Möricke, Ludwig Uhland), dvě písně napsal na vlastní text (rovněž německý). Českou výjimku tvoří:

  • Šest písní op. 106 na slova Františka Ladislava Čelakovského

 

Sbory

  • Dvacet sborů
  • Balada o nešťastné žábě (1865)
  • Svržená fuga (1866)
  • Komár, Pták čermák a Poštovský na texty A. V. Šmilovského (1869, provedeny posmrtně spolkem Šumavan v Klatovech v březnu 1870)

 

Chrámové skladby

  • 5 mší
  • Requiem C-dur op. 36
  • Requiem f-moll op. 78
  • 2 církevní kantáty
  • Ofertoria a další drobnější skladby

 


22.10.2013 12:28:38
knam

 

Analyza dní po listopadu 1989 : "Bylo zjištěno, že systém blbé totality byl vystřídán systémem totální blbosti"°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°Lidé by měli chodit bosi. Je to mnohem zdravější. Většině těch, kteří se ráno probudí obuti, bolí hlava.°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°Zazvoní telefon: "Je to První plynárenská?" "Nene, tady je První elektrárenská." "No, to je jedno. Vás bych taky nakopal. °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°"°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°Rok 1961. V rádiu právě hlásili, že Sovětský svaz vypustil do vesmíru raketu s prvním člověkem na palubě. Chlapeček to uslyšel a utíká za dědou: "Dědečku, dědečku, Rusové poslali člověka do vesmíru!" "Do vesmíru?! To už neposílají na Sibiř?"°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°Doktor vrazí do pokoje se samopalem a zařve na pacienty: "Tak tohle je poslední dávka, kterou vám hradí pojišťovna!"°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°Polovina mladých lidí v České republice vidí svoji budoucnost v Čechách optimisticky... ...druhá polovina nemá na drogy peníze.°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°Ptá se muž Boha: Proč jsi udělal ženu tak hezkou? Abys ji miloval, odpoví Bůh. A proč je teda tak hloupá? Aby milovala tebe. °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°V hospodě si podnapilý muž upřeně prohlíží dva chlapíky u vedlejšího stolu. Nakonec mu jeden z nich povídá: - Žádný strach, nejste opilý. My jsme dvojčata. - Cože?! Všichni čtyři?°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°Manžel se vrací z hospody a nemůže se trefit do dveří. Manželka se jde po pěti minutách podívat, co mlátí do dveří, spatří manžela a povídá: - Ty máš ale opici! A manžel odpoví: - Jsem rád, že jsi sebekritická.°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°Žijeme v elektrifikované době. Do práce chodíme s odporem, v práci sedíme s napětím a když se dotkneme vedení, tak nás kopne do pr..le.°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°Zezadu autobusu: „Ty s tim dneska jedeš°, jak s hnojem!“ Ze předu od řidiče: „Co naložim, to vezu.“°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°Ve vlaku: „Paní, řekněte vašemu synovi, ať mě nenapodobuje!“ „Petříčku, přestaň ze sebe dělat debila!“°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°"Ty jsi hrozný chlap," říká pani Nováková manželovi, "Všechno děláš obráceně!" "To je pravda, nejdřív jsem si tě vzal a teprve potom jsem tě poznal."°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°Manžel vyčítá ženě: "Pozoruji, že pečuješ o své šaty mnohem víc než o mě!" "Ovšem," odpoví žena. "Bez tebe se mohu ukázat všude, ale bez šatů ne."°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°° Přijde synek domů a řiká tatínkovi: "Tati, tak jsem měl dnes prvni pohlavní styk" "Dobře, tak si sedni a popovídáme si o tom" "Nemůžu, ješte mě bolí zadek"°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Definice ideálního manžela: Ideální manžel: - nekouři, - nepije, - neflirtuje, - neexistuje.°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°Víte jaký je rozdíl mezi placeným a neplaceným sexem?Ten placenej je levnějši.°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°Jaky je rozdíl mezi ženou a mlhou? Žádný. Když se ráno zvedne a zmizí, tak bude pěkný den!°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°Manžel vleze do postele a zašeptá vášnivě do ucha manželky: "Jsem bez trenek." - "Co mě budíš! Zítra ti jedny vyperu." °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°° Plazí se dva opilci po kolejích a jeden říká: "To jsou ale blbý schody!" a druhý na to: "Co schody, ale to zábradlí!"°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°° Manžel vyčítá manželce: „Ty udržuješ v našem bytě pořádek jenom proto, že jsi líná hledat!“ °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°° 50 % manželství končí rozvodem. To není tak špatný výsledek, když uvážíme, že těch zbylých 50 % končí smrtí. °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Žena je jako košile. Až když jí máš na krku, poznáš, co je to za číslo.°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°° Říká bača manželce: "Ten beran je nějaký smutný, neměl bych ho podříznout?" "No, když myslíš, že ho to rozveselí."°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°V restauraci: "Místní specialitou jsou šneci." "Vím, jeden mne obsluhoval."°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°Přijde zeťák z hospody domů, ve dveřích stoji nasupená tchýně s koštětem a zeťák se ji ptá: "Zametáte nebo odlétáte?"°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Lidi o mně říkají, že jsem flegmatik. Mně je to ale jedno! °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°
Dvě blondýnky jdou do lesa pro vánoční stromeček. Po dvou hodinách hledání se jedna zeptá té druhé: "Tak co?" "Ále, nikde nic." "Víš co? Tak vezmeme nějaký bez
ozdob."°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°Přijde do knihkupectví žena v černém.V ruce drží knížku Kapesní atlas hub. Prodavač si jí všimne a okamžitě k ní běží: "Upřímnou soustrast paní, autor už tu chybu opravil!"°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Kanibalové, otec a syn, jdou po pláži a vidí krásnou blondýnku. Syn se ptá: "Tati, sníme ji?" "Ale kdepak. Vezmem si ji domů a sníme maminku."°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Tři prostitutky potkají ministra zdravotnictví. Dvě ho uctivě zdraví a třetí se nechápavě ptá: "Co je to za člověka?" "Holka, ten zdědil největší bordel v republice!"°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°K lékaři příjde pacient s kudlou v zádech.Doktor kudlu vytáhne a vrazí mu ji do oka a řekne:Běžte na oční,tam mají do 6.
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°Pepíček: "Tatínku, dnes jsem ušetřil 10 korun!" "Jo, a jak?" "Běžel jsem celou cestu do školy za autobusem." "Tak zítra běž za taxíkem, ušetříš dvě stě!"°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°Přijde pán do hospody a povídá: Helejïte se, já vám řeknu senzační vtip o policajtech. V rohu se zvedne chlap a povídá: Pane, upozorňuji vás, že já jsem policista!- Pán na to: Tak dobře, já to řeknu pomalu a dvakrát.°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°Žena vyčítá mužovi: "Mohl by jsi pro mě něco udělat, abych nemusela stále chodit domů přes ten les? Večer tam bývá tma, co když mě tam někdo znásilní?" - "Neboj, taková tma nikdy nebude!"°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°Ještě nikdy jsem neviděl tolik suchých hub jako v neděli. Nepovídej, ty jsi byl v lese? Ne, ale v hospodě došlo pivo.
SLOVNÍK
Čj > Aj
Aj > Čj

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one