Vítejte u nás. Děkujeme za návštěvu neoficiálních stránek pošumavské vesnice Otín.
........................
Otínský zámek ukrytý v parku, výhled na jih
Otínský zámek ukrytý v parku, výhled na jih
Otín, jihozápadní výhled, v pozadí Klatovy na úpatí Šumavy
Otín, jihozápadní výhled, v pozadí Klatovy na úpatí Šumavy
...........................
kalendář jmen
Vánoční kouzlení

Masopus 

Velikonoce

a další české tradice

 

Vzpomínáte, jaké vánoční zvyky jste jako malí drželi? Vraťte se do dětství a zopakujte si staré tradice nebo objevte nové. Nevíte jak na to?

Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a trávením času v rodinném kruhu. Jsou slaveny 24.,25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyřtýdenní období zvané advent. První adventní neděle (připadající na neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá, ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam spojený s předvánočními nákupy dárků. 

S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem zdobení vánočního stromku ozdobami,  pod který se v rodinách kladou dárky. Vánoční stromek se však v našich zemích všeobecně ujal až po první světové válce. Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět jesličky s Ježíškem neboli betlém. V Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Období Vánoc provází také zpívání koled a v Čechách je tato tradice zvláště bohatá.

24. prosince bývá zvykem, že se schází celá rodina na slavností večeři, která se skládá z rybí polévky a bramborového salátu se smaženým kaprem. Po večeři se obvykle rozbalují vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek a Štědrý den vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista. Štědrý večer ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím Advent a také postní období. Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční"). 6. ledna se slaví slavnost Zjevení Páně (též svátek Tří králů) -  toho dne se přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři. Neděli následující po slavnosti Zjevení Páně se slaví Křest Páně, kdy vánoční období v rámci církevního roku končí.

Lití olova

Nad plamenem se v kovové nádobce (nejlépe ocelové) rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připravte si nádobu s vodou, a tekoucí olovo do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu nebo komu je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno.

Krájení jablka

Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko. Řez veďte kolmo ke stopce. Obě poloviny se všem ukážou a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává!

Pouštění lodiček

Připravte si lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpulte několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jejich skořápek připevněte nakapaným voskem po jednom úlomku vánoční svíčky. Svíčky lámejte na kousky cca 2,5 cm dlouhé. Příliš dlouhé svíčky by převrhly skořápku. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.
Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích. Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné, nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou. Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající vosk.

Půst

Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.
Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda.

Stíny

Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře.

Střevíc

Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou.

Šupiny

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.

Pečení vizovického pečiva

Do mísy se nasype 1 kg hladké mouky a do vyhloubeného důlku se vlije 4 dl. vody. Poté se pečlivě těsto zpracovává několik hodin, dokud nevznikne tuhá hladká hmota bez hrudek. Takto vypracované těsto se uloží v igelitovém sáčku na několik hodin do chladničky.

Po vyjmutí z lednice se může začít tvořit. Z těsta se nožem odkrojí potřebná část a modeluje do předem určeného tvaru. Pletou se copánky, tvoří figurky, zvířátka, podle fantazie.

Každé správné vizovické pečivo musí obsahovat pět základních technik. Krájení - např. okraje křidýlek, stříhání (zobáčky ptáčků), vpichování (očka, ústa), mašličkování a obtisk. Hřebínkem nebo špičkou nože se na těstě dělá vroubkování. Nůžkami se také těsto různě zastřihává. Ke konečnému ozdobení vytvořených tvarů je vhodné použít různého koření.

Poslední fází je pečení. Vyrobené ozdoby se rozloží na neomaštěný plech a nechají asi tři hodiny oschnout. Před samotným pečením je také vhodné potřít výrobky rozšlehaným vejcem. Plech se vloží do trouby a suší se při 500C tři a více hodin. Upečené pečivo se ještě může ozdobit mašličkami.

U Štědrovečerní večeře

- chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta
- pod talíř se schová zlatý penízek
- šupinky z kapra pro štěstí, a aby se nás držely peníze
- od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře

Knedlíky

Pokud se dívka potřebuje rozhodnout mezi nápadníky, napíše jejich jména na papírek a dá do knedlíků, které připravuje. Vybere si toho, "jehož knedlík" rozkrojí první.

Klepání na kurník

Svobodná dívka klepe střevícem na kurník. Ozve-li se slepice, dívka zůstane svobodná. Pokud se ale objeví kohout, brzy se vdá.

Třesení bezem

Nezadané dívky třesou bezem a dům u kterého začne jako první štěkat pes je i domem, ve kterém bydlí jejich nastávající.

Vánoční cukroví

Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic, která je ve velké části českých domácností dodržována. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typická vůně je vanilka a skořice.

Jmelí

K tradičním vánočním zvykům patří snítka jmelí, s níž do domu vchází láska a štěstí, ovšem přináší ho jen tomu, kdo jej dostane darem od někoho jiného. Čím více bílých bobulek na větvičce, tím větší štěstí v novém roce. Jmelí prý také díky svým lepivým bobulím dokázalo svázat dvě osoby opačného pohlaví. Na Štědrý den mohl kterýkoliv chlapec políbit jakoukoliv dívku, pokud právě stáli pod zavěšeným zeleným jmelím. Nehrozil mu za tu opovážlivost žádný trest. Naopak se mohl těšit na čarovnou moc jmelí, které zamilovaným párům mělo zajistit vzájemné okouzlení nejméně do příštích Vánoc.


Vánoce ve světě

Dánsko

Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser  a ti také nosí dárky.Večer se rodina sejde u stolu, na kterém nesmí chybět husa, kachna, popřípadě vepřová pečeně s červeným zelím jako hlavní chod a dále pak opepřená treska s ředkvičkou, pivní chléb, teplá šunka, hnědé koláčky nebo horká rýže zalitá studeným mlékem. Speciální dezertem je rýžový nákyp se zapečenou mandlí, jejíž nálezce dostane zvláštní dárek. Po večeři rodina přesune ke stromečku, kolem kterého tančí dokola držíc se za ruce a zpívajíc koledy.

Švédsko

Typickou vánoční ozdobou je slaměná postavička kozla, ať už je v nadživotní velikosti nebo k zavěšení na stromeček, která se později na Tři krále hází do ohně. Hlavním chodem sváteční večeře je sušená treska s bílou omáčkou, dalším tradičním pokrmem je Vörtbröt- kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Jako vánoční specialita se podávají i vařené fazole se slaminou a cibulí nebo malé klobásky, kterým se říká Julkorv. Po večeři přichází nadělovat dárky přihrblý dědeček Jultomten(Vánoční muž) za pomoci skřítků Julnissarů. Je zvykem na dárky místo jména obdarovaného napsat krátký verš charakterizující danou osobu, která se má podle toho o svůj dárek sama přihlásit.

Polsko

Oblíbenější než stromečky jsou zde odedávna jesličky, v jejichž pozadí se místo betlémské krajiny zobrazují polská města a historické stavby. Sváteční stůl nebo i podlaha se zdobí trochou slámy, která má připomínat, že se Ježíšek narodil ve chlévě. Samotná večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod hlavně jedly ryby, ale v poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před tím se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami. Tradiční polskou vánoční pochoutkou jsou makůvky - rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku. Na Boží Hod se pak peče dlouhá klobása smotaná do kruhů, jejíž délka dosahuje až metr.

Itálie

V Itálii jsou hlavním symbolem Vánoc jesličky místo stromečku. Dárky se dostávají večer 24. prosince nebo druhý den ráno a leží vedle jesliček nebo výjimečně pod stromečkem. Na italské vánoční hostině nesmí chybět panettone, typická vánoční bábovka s hrozinkami a kandovanou citrusovou kůrou. Hlavním jídlem bývá jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky. Oblíbený je také úhoř a kaštanové pyré se šlehačkou. V Itálii se slaví ještě 6. ledna svátek Epifanie. Čarodějnice Befena sestoupí komínem do domů, kde zanechá dětem dárky. Její velká loutka se pak na znamení konce svátků zapálí. 

Řecko

V Řecku se v dřívějších dobách, především v přímořských oblastech, zdobily lodě. Vánoční stromeček tam začal pronikat teprve před několika desetiletími. Mezi vánoční tradice patří například žehnání domů svěcenou vodou proti zlým skřítkům nebo dětské průvody. Podává se krůta s kaštanovou nádivkou, mleté maso a piniové oříšky, někdy se peče sele, jehně nebo ryby. Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku. Podle pověsti zachraňoval potápějící se lodě, a tak mu z vousů crčí slaná voda.

Havaj

Na Havaji prý panuje zvyk pořídit si na Vánoce domů akvárium s ostencem běloskvrnným. Domorodé jméno této ryby je humu-humu-nuku-nuku-a-pua-a.

Rusko

V současném Rusku jsou oslavy spojeny spíše s Novým rokem a s jolkou (Novoroční stromek). Ústřední nepravoslavnou (pohádkovou) postavou je Děda Mráz.

 

Masopust

Třídenní svátek,  byl stejně pohyblivý jako Velikonoce (může být 1. února až 7. března). Přípravě na masopust, tzv. "tučný čtvrtek", mnohdy předcházela zabijačka. Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli (1. postní). Masopustní pondělí pokračovalo v zábavě a tanci. V mnohých vsích se konal tzv. "mužovský bál" pouze pro ženaté a vdané. Vyvrcholení bylo o masopustním úterý, kdy se konaly divadelní představení, průvody maškar a půlnoční pochování basy, které symbolizuje začátek půstu. Po masopustu přichází popeleční středa a ta je prvním dnem čtyřicetidenního půstu končícího o Velikonocích. Postní doba byla obdobím zpytování svědomí, dobou střídmosti a omezování se v jídle a dobou zákazu zábav, veselic a svateb.


Popeleční středa

Je prvním dnem postní doby. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi, do těchto 40 dnů se nepočítávají neděle, proto v praxi připadá popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. Kvůli nepravidelnému výpočtu data Velikonoc se její termín každý rok mění.Popeleční středa zahajuje období předvelikonočního půstu. Následuje po masopustním úterý, kdy veškeré masopustní rozpustilosti vrcholily. Její název pochází od svěceného popelu, kterým kněz dělá věřícím kříž na čele a říká: "Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš". Tím připomíná pomíjivost pozemského života a nutnost pokání. Popel, který je k tomuto úkonu používán, se získává spálením ratolestí kvetoucí jívy (kočiček), které kněz před téměř celým rokem na květnou neděli posvětil.

2.neděle postní - pražná

Pražná neděle dostala své označení od pokrmu v postě hojně připravovaného, nazývaného pražmo. Pražení nedozrálých klasů obilí či jednotlivých zrn patří k nejstarším způsobům úpravy obilí. Obilí se tím i konzervuje. Po upražení se obilí dále upravovalo, případně ve stoupě (velká nádoba na ruční drcení  a roztloukání) roztíralo a používalo na polévku.

3.neděle postní - kýchavá

Kýchavou se tato neděle nazývá proto, že se tento den konala mše za odvrácení moru, jehož prvními příznaky bylo nadměrné kýchání. Přání "Pomáhej Pán Bůh" a "Pozdrav Tě Pán Bůh", které dodnes říkáme kýchajícím, pochází právě z obavy před tímto morem. Věřilo se, že kdo kolikrát tento den kýchne, tolik let bude živ.

4. neděle postní - družebná

Tato neděle tvoří téměř střed postního období, a proto je v tento den projevována radost z času, který již v postu uplynul. Slavena byla v družném veselí. Mnohde se konaly tancovačky, nejlépe na veřejném prostranství pod dohledem celé obce. Někdy je také název odvozován od družby, který ten den spolu se ženichem navštívil domácnost vyhlídnuté nevěsty a předjednával tam námluvy. V souvislosti s těmito myšlenkami na námluvy se tento den mladé dvojice obdarovávali. Pro družbu se ženichem se připravovaly koláče zvané "družbance".

5. neděle postní - smrtná

Název připomíná, že myšlenky věřících se mají plně soustředit na umučení a smrt Páně. Zároveň ale připomíná zvyk sahající až k pohanským kořenům - vynášení smrti (Smrtholky, Moreny, Morany, Mořeny, Mařeny). Jednalo se o figurínu ušitou z látky a vycpanou hadry nebo slámou. Morana byla za zpěvu odnesena k řece a vhozením do vody se symbolicky pochovala zima. Na Bydžovsku dávali za okno len, aby ten rok nikdo nezemřel.

6. neděle postní - květná

Květná neděle připomíná den slavného příchodu Krista do Jeruzaléma, kdy byl vítán zelenými ratolestmi házenými na cestu, zatím co jiní mu vyšli vstříc s palmovými listy a volali: "Hossana, požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, král izraelský". Na památku této události světí tento den kněz kvetoucí ratolesti (u nás kočičky = kvetoucí vrba jíva), které pak rozdává účastníkům mše.


Velikonoce (Pašijový týden)

Poslední týden čtyřicetidenního postu se nazývá pašijový týden na památku Kristova utrpení. Ráz všech obřadů v tomto týdnu je truchlivý. V úterý se čtou pašije sepsané sv. Markem a ve středu pašije sepsané sv. Lukášem. V tomto týdnu mládež chodívala s řehtačkami, hrkačkami a tragači, které svým zvukem nahrazovaly zvonění zvonů, jež v té době podle víry odletěly do Říma, a proto nezvonily.

Alexandrijský způsob výpočtu data Velikonoc byl nakonec v 6. století přijat obecně. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti (stanovené na 21. březen) v neděli po prvním jarním úplňku.

Nejpozdější Velikonoce byly 25. dubna v roce 1943, nejčasnější Velikonce byly 22. března v roce 1818. První tabulky v českých zemích s výpočtem Velikonoc sestavil známý pražský hvězdář Jan Kepler. 


Dramatická inscenace dějin utrpení Krista v pašijových hrách byla ve středověku nejrozšířenější formou náboženského divadla. Dějiny utrpení obsahují zatčení Ježíše v Getsemanské zahradě v Jeruzalémě, výslech před synedriem (židovská velerada), bičování, korunování trním a odsouzení Pilátem, dále křížovou cestu, ukřižování, smrt a pohřeb.

Modré nebo žluté pondělí, šedivé úterý

Vymetání pavučin. Jinak tyto dva dny nebyly v lidových zvycích nijak bohaté a ani z náboženského hlediska nehrály tak velkou roli jako dny nadcházející.

Škaredá středa (- sazometná, smetná) 

Škaredá je nazývána proto, že tento den Jidáš zradil Krista. Sazometná zase podle vymetání komínů, které se ten den obzvlášť doporučuje. Není dobře se ten den mračit, aby se dotyčný nemračil po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek nám připomíná poslední večeři, kterou slavil Ježíš s apoštoly. Na zelený čtvrtek se dodržoval přísný půst. Povoleno bylo jediné syté jídlo bez masa a jiných produktů z teplokrevných zvířat. Jedla se tedy pouze zelenina - proto Zelený čtvrtek. Dalším vysvětlením označení Zelený čtvrtek je modlitba Krista na zelené louce v zahradě getsemanské na Olivové hoře. V tento den bylo zvykem pošlehat podlahu i peřiny proutkem posvěceným na Květnou neděli a proti čarodějnicím vykropit svěcenou vodou z nového hrnečku věchýtkem slámy obydlí.

Velký pátek

Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící k zvláštní bohoslužbě. Velký pátek je hustě obestřen kouzlem lidové poezie. Věří se, že země vydává poklady, že se na několik hodin otvírá Blaník. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nekonaly žádné práce na poli.

Bílá sobota

Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního postu a bílou se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli tento den křtěni. Je také označována jako den světla. Všechny činnosti v předchozí i tento den mají hlavní cíl v očistě duše, těla i příbytků, aby večer bylo vše jako z cukru a lidé ve svátečních šatech byli připraveni na slavnou mši - "vzkříšení". Hospodyně doma uhasila všechny ohně a sebou ke kostelu vzala poleno. Tam jej zapálila v posvěceném ohni, přenesla domů a tím opět oheň rozdělala.

Boží hod velikonoční (neděle)

Den zmrtvýchvstání Ježíše. Při mši v neděli velikonoční světí kněz pokrmy, které do kostela sebou přinesou hospodyně a položí k oltáři. Tyto posvěcené pokrmy hospodyně opět domů odnesou a při slavnostním obědě je rodina obřadně sní. Věřilo se, že když pocestný zabloudí a vzpomene si, s kým jedl velikonočního beránka, najde cestu domů. Ve východních Čechách se část posvěcených pokrmů nosila do pole, zahrady a studny, aby byla dobrá úroda a dostatek dobré vody.

Pondělí velikonoční

Je dnem uvolnění a veselí, dnem vzývajícím nový život a zajišťujícím zdraví. Pošlehávání čerstvými pruty, které mohou být i umě spletené (označení "pomlázka" je od slova pomladit), má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka. Odměnou za toto pošlehání je zdobené vajíčko.


Letnice

Jsou to také svátky pohyblivé. Slaví se 50 dní po Velikonocích, tedy deset dnů po tzv. Nanebevzetí Páně. Slavily se v celé Evropě. Letnice se slavily jinak ve městě a jinak na vesnici. Často se při oslavách užívalo masek, které samozřejmě už ve středověku ztratily svůj původní význam. Venkov měl svého "krále letničního" neboli "rusadelného". Město konalo oslavy "střílení ku ptáku" a mělo "krále ptačího". Se svatodušními svátky je také nerozlučně spjat zvyk stavění máje nebo kácení máje. Nejznámějším letničním zvykem jsou jízdy králů, které se odbývaly většinou na svatodušní pondělí. Cyklus letních kalendářních obyčejů vyvrcholil pálením ohňů o filipojakubské noci a ohňů svatojánských.

 


Filipojakubská noc

(pálení čarodějnic, Valpuržina noc nebo Beltine) jsou označení pro noc z 30. dubna na 1. května. Je to velmi starý a dodnes živý lidový svátek. Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka. Tato noc je pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodeností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla oslava plodnosti. Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic". Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.


Svatojánská noc

z 23. na 24. června. Je to původně náboženská slavnost spojená s oslavou letního slunovratu, která vychází z keltské nebo keltsko-germánské tradice. Křestanská církev se snažila potlačit tyto pohanské slavnosti a proto zasvětila 24. červen Janu Křtiteli (odtud dnešní pojmenování). Kolem zapáleného ohně všichni tančili a hráli hry. Děvčata například prohazovala skrze plameny věnečky a mládenci se je na druhé straně snažili chytat. Pokud mládenec takový věneček chytil, znamenalo to, že budoucí společný vztah bude ve znamení věrnosti. Díval-li se někdo do ohně skrze věneček upletený z černobýlu, byl ochráněn od bolesti hlavy a očí. Dal-li si takový věnec na hlavu a větší kolem pasu, byl chráněn před vším zlým. Tento zvyk je popsán již v herbáři botanika Martina z Urzedova z roku 1596. Ono známé skákání přes oheň mělo úspěšnému skokanovi přivodit pevné zdraví a výška jeho skoku zas značila, jak vysoký vyroste len na polích. Ve dvojicích se zas skákalo, aby se zjistilo, zda čeká skákající pár šťastné manželství. Mnohdy se také zapalovala košťata a hořící se vyhazovala do vzduchu, aby tím zastrašili čarodějnice a zároveň se věřilo, ten kdo hořící koště vyhazuje, bude tolik let živ a zdráv, kolikrát se mu koště podaří vyhodit do vzduchu, aniž by v povětří nebo po dopadu na zem zhaslo. V minulosti se ihned po rozednění prodávala na trzích bájná mandragora, která údajně dovedla přičarovat lásku milované osoby. Ve skutečnosti to byl durman nebo rulík zlomocný.


Posvícení

Nejdůležitějším symbolem posvícení byla dobře vykrmená posvícenecká husa. Ta musela mít hodně sádla. Někde jí kvůli tomu dávali do volete minci, prý aby hodně trávila. Jinde husu krmili šiškami zadělávanými s dřevěným uhlím. Aby měla husa žluté sádlo, dostávala kukuřici. Podle legendy slavil první posvícení Šalamoun, když světil svůj chrám v Jeruzalémě. Každý rok v ten stejný den pak pořádal hostinu pro své přátele na počest vysvěcení chrámu. Jak již tato legenda naznačuje, posvícení byla výroční slavností, která se slavila v neděli před nebo po svátku světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu a u některých kostelů, zejména farních, se slavilo každé v jinou dobu.  


Období vyvrcholení zemědělských prací

V tomto období se konala řada pověrečných praktik, které měly podpořit plodnost dobytka, zdar úrody. Zemědělské práce vrcholily slavností dožínek, vinobraním, dočesnou chmele apod.


Dušičky

Od roku 998 se konají svátky zesnulých 1. a 2. listopadu. Venkovské, ale i městské hřbitovy, byly v minulosti v katolických oblastech doslova naplněny kovanými železnými kříži se středovou schránkou i bez ní. Tyto kříže představují jeden z nejvýznamnějších projevů lidového řemeslného umění. V některých obcích se peklo i zvláštní pečivo, nazývané "dušičky" pro žebráky, pocestné a vůbec chudý lid. Dnes se hroby zdobí květinami, věnci a zapálenými svíčkami.


Přástky

Po svátku svatého Martina začínaly přástky a trvaly místy po celý advent až do čtvrté neděle postní - Družební. Každý večer se scházela děvčata s kolovratem a s košíčkem lnu v některém stavení, kde měli velkou světnici. Zde si rozestavili své kolovraty do kruhu a předly len.


Sv. Martin - 11. listopadu

"Sv. Martin přijíždí na bílém koni". Znamenalo to první sníh a posvícenskou husu. Sv. Martin však také vykonal mnoho nejen jako doručitel posvícení, ale pro křesťanskou kulturu znamená jednu z největších postav středověké misie. Známe ho z vyobrazení, jak dává žebrákovi polovinu svého pláště, což má symbolizovat jeho dobrotu.


30. listopad - den sv. Ondřeje

Ondřeje na všech obrazech poznáme podle toho, že má za sebou nebo u sebe dvě zkřížená dřevěná břevna (tzv. Ondřejský kříž). Den sv. Ondřeje je dnem věštebným a čarodějným. Lilo se olovo, což bylo hádání na ženicha (Ondřej je patronem nevěst).


Mikuláš - 6. prosince

V předvečer chodí průvod Mikuláše, anděla a čerta. S těmito pochůzkami je spjata nejenom řada písní a koled, ale i zvyků. Čert nikdy nenaděluje, ale má mít krásnou divokou masku. Dětem naděluje s příslušným napomenutím pouze anděl. Mikuláš má mít nějaké to jablíčko a nejvíc se zavděčí, má-li při sobě množství různých figurek, dřevěných hraček, píšťalek, nožíků i hrníčků, prostě všeho, co pak dává andělovi a pověřuje ho, aby to rozdal. Děti mají mít za oknem, pod polštářem, v síni, na klice punčošku ještě pro noční dárky od Mikuláše. Děti na Hané dostávaly pečivo formované do podoby figurek lidí a zvířat, v jihozápadních Čechách zase figurky ze sušených švestek.


Lucie - 13. prosince

V předvečer 13. prosince ještě dodnes obcházejí (např. na Valašsku) tajemné, bíle oděné postavy, tzv. "Lucky". Staré české přísloví praví: "Lucie noci upije, dne nepřidá". Přísloví pochází ještě z dob před reformou tzv. juliánského kalendáře. Zvyky a vše co se kolem dne sv. Lucie odehrává, zůstaly pak při tomto posunutém svátku. Na den Lucie, která bývala v pohanských dobách démonickou, slunovratovou bytostí, ženy nesměly příst. "Lucky" ometaly domy a příbytky husí peroutkou, čímž očišťovaly lidské bydlení.

 

Barevné velikonoce
Jak a čím barvit velikonoční vejce.doc  385.54kB

.


Velikonoce patří k nejkrásnějším svátkům v roce, které milujeme pro jejich barevnost, sluníčko, jež nás obvykle láká ven a pro nový život, který tyto svátky doprovází.  

Přírodní barviva na velikonoční vajíčka.doc  42.5kB

.


Zvykli jsme si kupovat hotové barvy, které rozpustíme ve vodě a pak již s větším či menším úspěchem vejce obarvíme.


Barvy nemusíte kupovat. Stačí prohlédnout spíž a sáhnout po slupkách z česneku a cibulí, červeném vínu, zelí, po kávě nebo koření jako je kurkuma, kari, případně pro koření na paelu a pod.

 

Analyza dní po listopadu 1989 : "Bylo zjištěno, že systém blbé totality byl vystřídán systémem totální blbosti"°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°Lidé by měli chodit bosi. Je to mnohem zdravější. Většině těch, kteří se ráno probudí obuti, bolí hlava.°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°Zazvoní telefon: "Je to První plynárenská?" "Nene, tady je První elektrárenská." "No, to je jedno. Vás bych taky nakopal. °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°"°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°Rok 1961. V rádiu právě hlásili, že Sovětský svaz vypustil do vesmíru raketu s prvním člověkem na palubě. Chlapeček to uslyšel a utíká za dědou: "Dědečku, dědečku, Rusové poslali člověka do vesmíru!" "Do vesmíru?! To už neposílají na Sibiř?"°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°Doktor vrazí do pokoje se samopalem a zařve na pacienty: "Tak tohle je poslední dávka, kterou vám hradí pojišťovna!"°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°Polovina mladých lidí v České republice vidí svoji budoucnost v Čechách optimisticky... ...druhá polovina nemá na drogy peníze.°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°Ptá se muž Boha: Proč jsi udělal ženu tak hezkou? Abys ji miloval, odpoví Bůh. A proč je teda tak hloupá? Aby milovala tebe. °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°V hospodě si podnapilý muž upřeně prohlíží dva chlapíky u vedlejšího stolu. Nakonec mu jeden z nich povídá: - Žádný strach, nejste opilý. My jsme dvojčata. - Cože?! Všichni čtyři?°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°Manžel se vrací z hospody a nemůže se trefit do dveří. Manželka se jde po pěti minutách podívat, co mlátí do dveří, spatří manžela a povídá: - Ty máš ale opici! A manžel odpoví: - Jsem rád, že jsi sebekritická.°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°Žijeme v elektrifikované době. Do práce chodíme s odporem, v práci sedíme s napětím a když se dotkneme vedení, tak nás kopne do pr..le.°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°Zezadu autobusu: „Ty s tim dneska jedeš°, jak s hnojem!“ Ze předu od řidiče: „Co naložim, to vezu.“°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°Ve vlaku: „Paní, řekněte vašemu synovi, ať mě nenapodobuje!“ „Petříčku, přestaň ze sebe dělat debila!“°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°"Ty jsi hrozný chlap," říká pani Nováková manželovi, "Všechno děláš obráceně!" "To je pravda, nejdřív jsem si tě vzal a teprve potom jsem tě poznal."°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°Manžel vyčítá ženě: "Pozoruji, že pečuješ o své šaty mnohem víc než o mě!" "Ovšem," odpoví žena. "Bez tebe se mohu ukázat všude, ale bez šatů ne."°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°° Přijde synek domů a řiká tatínkovi: "Tati, tak jsem měl dnes prvni pohlavní styk" "Dobře, tak si sedni a popovídáme si o tom" "Nemůžu, ješte mě bolí zadek"°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Definice ideálního manžela: Ideální manžel: - nekouři, - nepije, - neflirtuje, - neexistuje.°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°Víte jaký je rozdíl mezi placeným a neplaceným sexem?Ten placenej je levnějši.°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°Jaky je rozdíl mezi ženou a mlhou? Žádný. Když se ráno zvedne a zmizí, tak bude pěkný den!°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°Manžel vleze do postele a zašeptá vášnivě do ucha manželky: "Jsem bez trenek." - "Co mě budíš! Zítra ti jedny vyperu." °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°° Plazí se dva opilci po kolejích a jeden říká: "To jsou ale blbý schody!" a druhý na to: "Co schody, ale to zábradlí!"°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°° Manžel vyčítá manželce: „Ty udržuješ v našem bytě pořádek jenom proto, že jsi líná hledat!“ °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°° 50 % manželství končí rozvodem. To není tak špatný výsledek, když uvážíme, že těch zbylých 50 % končí smrtí. °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Žena je jako košile. Až když jí máš na krku, poznáš, co je to za číslo.°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°° Říká bača manželce: "Ten beran je nějaký smutný, neměl bych ho podříznout?" "No, když myslíš, že ho to rozveselí."°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°V restauraci: "Místní specialitou jsou šneci." "Vím, jeden mne obsluhoval."°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°Přijde zeťák z hospody domů, ve dveřích stoji nasupená tchýně s koštětem a zeťák se ji ptá: "Zametáte nebo odlétáte?"°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Lidi o mně říkají, že jsem flegmatik. Mně je to ale jedno! °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°
Dvě blondýnky jdou do lesa pro vánoční stromeček. Po dvou hodinách hledání se jedna zeptá té druhé: "Tak co?" "Ále, nikde nic." "Víš co? Tak vezmeme nějaký bez
ozdob."°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°Přijde do knihkupectví žena v černém.V ruce drží knížku Kapesní atlas hub. Prodavač si jí všimne a okamžitě k ní běží: "Upřímnou soustrast paní, autor už tu chybu opravil!"°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Kanibalové, otec a syn, jdou po pláži a vidí krásnou blondýnku. Syn se ptá: "Tati, sníme ji?" "Ale kdepak. Vezmem si ji domů a sníme maminku."°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Tři prostitutky potkají ministra zdravotnictví. Dvě ho uctivě zdraví a třetí se nechápavě ptá: "Co je to za člověka?" "Holka, ten zdědil největší bordel v republice!"°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°K lékaři příjde pacient s kudlou v zádech.Doktor kudlu vytáhne a vrazí mu ji do oka a řekne:Běžte na oční,tam mají do 6.
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°Pepíček: "Tatínku, dnes jsem ušetřil 10 korun!" "Jo, a jak?" "Běžel jsem celou cestu do školy za autobusem." "Tak zítra běž za taxíkem, ušetříš dvě stě!"°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°Přijde pán do hospody a povídá: Helejïte se, já vám řeknu senzační vtip o policajtech. V rohu se zvedne chlap a povídá: Pane, upozorňuji vás, že já jsem policista!- Pán na to: Tak dobře, já to řeknu pomalu a dvakrát.°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°Žena vyčítá mužovi: "Mohl by jsi pro mě něco udělat, abych nemusela stále chodit domů přes ten les? Večer tam bývá tma, co když mě tam někdo znásilní?" - "Neboj, taková tma nikdy nebude!"°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°Ještě nikdy jsem neviděl tolik suchých hub jako v neděli. Nepovídej, ty jsi byl v lese? Ne, ale v hospodě došlo pivo.
SLOVNÍK
Čj > Aj
Aj > Čj

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one